Zoo Brno se podílí na ochraně původních druhů živočichů a jejich přirozeného prostředí přímo v České republice. Podporujeme záchranné programy, monitoring populací i osvětové aktivity, které pomáhají chránit naši domácí přírodu a zvyšovat povědomí o její hodnotě.
Ochrana fauny ČR
Projekty ochrany přírody České republiky:
Dudek chocholatý (Upupa epops) je podle české legislativy zařazen do kategorie „silně ohrožený“. Za hlavní příčinu ohrožení se považuje ztráta biotopu a nevhodné zemědělské hospodaření. Dudek chocholatý obývá otevřenou krajinu pastvin a luk s občasnými skupinkami vzrostlých stromů nebo i řidších lesů, které mu poskytují potřebné dutiny ke hnízdění.
Vzhledem k tomu, že jeho zobák není uzpůsoben k tesání dutin, je dudek odkázán pouze na to obsazovat dutiny, které v krajině nalezne. V případě nedostatku přirozených hnízdních míst lze dutiny nahradit dřevěnými bednami tzv. dudníky. Pozitivní zkušenosti s hnízděním dudka chocholatého v těchto náhradních hnízdních dutinách byly zaznamenány např. v Rakousku.
Za potravou létá dudek na přilehlé krátkostébelné louky a stráně. Tyto stanoviště jsou v současné době ohroženy zarůstáním díky ústupu tradičních zemědělských technik (zejména pastva a kosení). Díky tomu krajina zarůstá a vhodné lokality mizí. Je tedy nutné tyto lokality udržovat.
Cílem projektu je tedy posílení populace dudka chocholatého skrze navýšení počtu hnízdních možností a zajištění managementu potravních lokalit, který zahrnuje zejména mozaikovitou seč a extenzivní pastvu.
Stráně se nesečou celé, ale jen části, ty se navíc meziročně střídají, to stejné platí u pastvy. Tímto způsobem dochází k utváření pestré a harmonické krajiny, která zde po staletí existovala. Opačným extrémem je celoplošná seč a příliš intenzivní pastva, vedoucí ke zničení lokality. Ochrana dudka bude zároveň přispívat i k ochraně dalších zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, které s dudkem sdílejí společné prostředí.
Jak pomáhá Zoo Brno?
- Koordinace projektu včetně tvorby potřebných metodik
- Komunikace s institucemi ochrany přírody a krajiny
- Žadatel dotací (fundraising) a zajišťovatel dalších finančních prostředků
- Monitoring a výběr lokalit
- Výroba, instalace, kontrola a údržba dudníků
- Monitoring hnízdění dudka v průběhu sezóny
- Osvětová činnost
Dosavadní výsledky projektu
Terénním monitoringem jsme vybrali několik zájmových lokalit, u kterých jsme získali souhlasy vlastníků dotčených pozemků s umístěním dudníků a budoucím managementem ploch. K tomu bylo získáno i pozitivní stanovisko Jihomoravského kraje. Na dotčených lokalitách jsme nainstalovali dudníky, které v průběhu sezóny kontrolujeme.
Hned v prvním roce projektu (2017) byla jedna budka obsazená a pár dudků zde vyvedl čtyři mláďata. Mezi lety 2017 a 2025 dudkové díky naší systematické práci vyvedli v dudnících Zoo Brno přes 100 mláďat. Kromě dudka chocholatého v roce 2019 v jednom z dudníků vyhnízdil i silně ohrožený krutihlav obecný (Jynx torquilla).
Dudek není pouze cíl, ale také skvělý nástroj ke komplexní ochraně dalších zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, které obývají stejné prostředí jako on. Na obhospodařovaných plochách dochází rok od roku k nárůstu druhové i populační početnosti některých ohrožených druhů rostlin, například orchidejí (Orchideacae), kosatce různobarvého (Iris variegata), třemdavy bílé (Dictamnus albus), koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a dalších. V rámci dalších sezón bychom se rádi spolu s našimi partnery soustředili také na zahájení praktického managementu lokalit formou sekání travnatých ploch.
Partneři projektu:
Český svaz ochránců přírody Morava, statutární zástupce Mgr. Johana Drlíková (www.csopmorava.cz)
Pro záchranu motýlího ráje, z. s., jednatel Michal Valenta (www.motyliraj.cz/ )
Role partnerů v projektu:
Praktická úprava krajiny s ohledem na biotopové a potravní preference dudka (nyní zejména sekání nebo pasení travnatých ploch)
Konzultant projektu:
Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, předseda David Číp (www.jarojaromer.cz)
Projekt byl opakovaně podpořen finančními zdroji v rámci Norských fondů a Programu péče o krajinu.
Ještě v 50. letech 20. století patřil sýček obecný (Athene noctua) k našim nejhojnějším druhům sov, dnes však v celé ČR zbývá posledních 100 párů. Úbytek je způsoben používáním jedů proti hlodavcům, které loví, uzavíráním půd a větracích otvorů, likvidací starých stromů s dutinami, vzestupem početnosti jejich predátorů kun skalních, ohrožením automobilovou dopravou atd. Sýčci jsou silně vázáni na lokalitu a když jim zahyne partner, tak již často jiného nenaleznou.
Jak pomáhá Zoo Brno?
Již několik let spolupracujeme s Českým svazem ochránců přírody Břeclav, s cílem podpory početnosti populace sýčků na Jižní Moravě:
- provádění monitoringu - sledování aktuální početnosti divoké populace sýčků v oblasti
- umisťování speciálních budek pro hnízdění, chráněných proti predátorům
- eliminací nebezpečných struktur v místech, kde se sýčkové vyskytují (např. nekryté komíny a fukary, kádě na vodu atp.)
- management potravních ploch
- osvětová činnost
V roce 2022 byli pracovníci Zoo Brno iniciátory a spoluautory základního metodického dokumentu k repatriaci sýčka obecného, který je v souladu s Pokyny pro repatriace a další ochranářsky motivované translokace dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) (ODKAZ https://portals.iucn.org/library/sites/library/files/documents/2013-009-Cs.pdf ).
Citace: Suvorov P., Jariabková M., Bušina T., Podhrázský M., Šálek M., Vermouzek Z. a Uhlíková J. (eds.), 2022: Metodika repatriace v rámci Záchranného programu pro sýčka obecného (Athene noctua) v ČR. Pp. 52 (ODKAZ: (https://www.zachranneprogramy.cz/sycek-obecny/metodika-repatriace/ ).
Jak může sýčkům pomoci každý z nás?
V současné době je populace sýčků obecných na území České republiky díky působení negativních faktorů natolik prořídlá, že sýčkům prakticky hrozí z řady oblastí vymizení. Jsou to vesměs stálí ptáci věrní svým lokalitám a ani jejich odrostlá mláďata se obvykle nevzdalují z místa hnízdiště na více než 10 km. Nekompletní izolované hnízdní páry se tedy doplňují „novými“ ptáky jen velmi omezeně a mnohdy se dospívajícím sýčkům ani nepodaří najít partnera a zapojit se do reprodukce. Nejčastější velikost snůšky je 4 vejce, obvykle se rodičům ale podaří vyvést jen 2-3 mláďata a přitom se druhého roka života dožívá přibližně 40% těchto mláďat (příčinou je přirozená predace, následky střetů s automobily, utonutí v nádobách na dešťovku nebo uvíznutí v komínech a větracích šachtách). Důsledkem toho je, že se dnes sýčci vyskytují v ČR pouze ostrůvkovitě jen na několika místech.
Pokud jste někde viděli sýčka nebo jste slyšeli jeho typické volání, dejte nám o tom, prosím, vědět na ČSOP Břeclav (www.ochranaptaku.webnode.cz). Nahrávky hlasů sýčka obecného si můžete poslechnout ZDE.
Častým dotazem je, co s nalezenými mláďaty? Tady platí, že zdravá mláďata zpravidla pomoc nepotřebují a stačí, když mládě přemístíte např. z cesty nebo dvorku na strom nebo keř, abyste je uchránili před pozorností psů a koček. Mláďata většiny sov opouštějí hnízdo ještě nedospělá a nechávají se rodiči ještě několik dní dokrmovat v okolí hnízda. Pokud je ale mládě zraněné nebo výrazně oslabené, je nejvhodnější obrátit se na odborníky z některé stanice pro handicapované živočichy, kteří zajistí vše potřebné (kontakt na záchrannou stanici při Zoo Brno je 702 137 837). Navíc samovolné držení ptactva v zajetí bez patřičných povolení je v rozporu se Zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Na online přenos hnízdění sýčka se můžete podívat na https://www.vogelbescherming.nl/beleefdelente/steenuil. Web Vogelbescherming je stránkou oficiálního holandského partnera Birdlife International, více informací o organizaci najdete na https://www.birdlife.org/europe-and-central-asia/partners/netherlands-society-protection-birds-vbn.
Partner projektu:
Český svaz ochránců přírody Břeclav, statutární zástupce Mgr. Libor Opluštil
Projekt je podporován Ministerstvem životního prostředí ČR v rámci programu Příspěvek zoologickým zahradám, dotačního titulu Zapojení českých zoologických zahrad do systému ochrany přírody České republiky.
Sysel obecný (Spermophilus citellus), dříve považovaný za škůdce, se kvůli vlivu člověka dostal na pokraj vyhubení. Byl tedy klasifikován jako kriticky ohrožený druh. V roce 2007 byl jeho výskyt zaznamenán pouze na třiceti čtyřech různě izolovaných lokalitách v ČR - mimo oblast východních Čech a severní Moravy. Izolovanost a malé počty jedinců v koloniích jsou největšími hrozbami. Ztráta několika jedinců v kolonii nemůže být přirozeně nahrazena migrací z jiné kolonie - tím dochází ke snížení životaschopnosti kolonie a může dojít až k jejímu zániku.
Proto Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) iniciovala realizaci záchranného programu v ČR, který je z jejich strany charakterizovaný takto:
Hlavním záměrem záchranného programu zajistit zachování sysla obecného jako volně žijícího druhu na území České republiky.
Aktivity prováděné v rámci jednotlivých opatření záchranného programu by měly především odstranit nebo alespoň zmírnit účinek faktorů, které výskyt sysla obecného v České republice ohrožují. Zcela zásadním opatřením je zajištění managementu na lokalitách sysla obecného v ČR, tj. vytvoření příznivých podmínek pro zachování a rozvoj stávajících populací tohoto druhu. Každoroční monitoring všech známých kolonií je nezbytný pro získání informací o vývoji jednotlivých populací sysla obecného a o faktorech, které je ovlivňují. K zajištění existence sysla obecného v ČR je nutné zvýšit početnost jeho celkové populace a alespoň zčásti zajistit komunikaci mezi populacemi. K dosažení tohoto záměru je nutné zvolit vhodné lokality s pravidelným managementem a založit na nich nové syslí kolonie, kdy zdrojem jedinců pro repatriační aktivity budou polopřirozené chovy.
Pro úspěšnou realizaci záchranného programu je rovněž nutné doplnit poznatky o genetické variabilitě, demografii a parazitofauně populací sysla obecného na území ČR, což je náplní navržených výzkumných opatření.
Jak pomáhá Zoo Brno?
Zoo Brno je do projektu zapojená od roku 2015, kdy kromě ochrany volně žijících populací vybudovala ve svém areálu voliéru, která leží mimo návštěvnické trasy. Zde se sysli polopřirozenou cestou množí a někteří z nich jsou poté vypouštění do přírody. Polopřirozené chovy má i Zoo Praha, záchranná stanice Vlašim, Zoo Na Hrádečku a Zoo Hluboká.
Od roku 2017 dochází k vypouštění požadovaného počtu syslů odchovaných v Zoo Brno (většinou několika desítek) na vybrané lokality v ČR. Jedná se o dva typy lokalit. O místa, na nichž je potřeba zvýšit počet přežívajících jedinců proto, aby nedošlo k zániku zbytku populace. Druhým typem jsou lokality, na nichž se druh historicky vyskytoval, ale v současnosti již vyhynul.
Projekt probíhá ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.
Tento projekt je zaměřen zejména na prevenci konfliktů mezi lidmi a bobry evropskými (Castor fiber) pomocí technických opatření. Populace bobra evropského je v České republice stále řídká, ale i přesto dochází ke střetu zájmů mezi lidmi a bobry, hlavně kvůli netradičnímu způsobu života bobrů. Stavění hrází v tocích a okusy stromů jsou pro lidi často neúnosné, kvůli možnosti zvyšování hladiny vody nad hrázemi nebo nebezpečí pádu okousaných stromů. Proto se v rámci projektu podrobně zkoumají metody, kterými je možno zabránit vzniku škod způsobených bobry. Zejména se jedná o dvě metody – nátěr stromů abrazivním nátěrem „Wöbra“ a drénovaní bobřích hrází. Použití těchto dvou metod zabraňuje nadměrnému okusu stromů a zvyšování hladiny.
Jak pomáhá Zoo Brno?
Výběr lokalit pro aplikaci nátěru Wöbra je první krok. Lokality byly vybrány dvě, zejména kvůli trvalému bobřímu osídlení. První lokalita je v Praze, kde by kvůli rušnému provozu na cestách poblíž bobřích hrází mohl okus stromů lidem způsobit nežádoucí zranění. Druhá lokalita je v obci Žlutice, kde okus stromů narušuje péči o břehové porosty.
V lokalitě u obce Krasavce na Divokém potoce byla vybrána bobří hráz pro účely drénování. Byla vybrána hráz, kvůli které bývá často zaplavena polní cesta, která je využívána pro přejezd zemědělské a lesní techniky.
Další práce Zoo Brno spočívá v pravidelné kontrole všech lokalit a zpracování výsledků, kterých se díky těmto novým metodám dosáhlo.
Projekt probíhá ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.
(Zdroj: Výzkum realizovaný UP Olomouc + ČZU Praha)