Letošních vlčat je šest a již mají čipy

Celkem šest mláďat vlka arktického dnes napočítali chovatelé brněnské zoologické zahrady. Vlčata, kterým je zhruba osm týdnů, dostala svou řádnou očkovací dávku a k ní i nezbytný čip. Čtyři samci a dvě samičky se poté vrátili do své smečky. Tu tvoří alfa samec, který má k sobě alfa a beta samici. Dále jsou v ní i jejich mláďata, některá už dospělá.

Vlci arktičtí se v brněnské zoo množí od roku 2008 a každoročně se narodí okolo šesti až deseti mláďat. Ve volné přírodě žijí tato zvířata v arktické oblasti Aljašky a Kanady. Chladnému podnebí je vlk arktický dobře přizpůsoben, na rozdíl od jiných druhů vlků má hustší srst a kratší čumák, končetiny i uši. Vlci žijí v přísně organizovaných společenských skupinách. Díky tomu mohou společně lovit a také se bránit území náležící smečce. Jejich úspěch při lovu spočívá ve vytrvalosti. Když je třeba, pronásledují kořist po celý den a noc.

Proč čipy?

Čipování je nedílnou součástí prvních týdnů života zvířat narozených v zoologických zahradách. Je tomu tak z důvodu možnosti jejich celoživotní identifikace. Jde vlastně o takový elektronický průkaz totožnosti, který si zvíře nosí stále u sebe. 

Čip je váleček z biokompatibilního materiálu se zalisovaným "elektronickým srdcem", které v sobě nese numerickou informaci. Toto číslo je jedinečné, na světě neexistují dva číselně shodné čipy. Pro jejich implantaci jsou navíc přesně stanovená a mezinárodně uznávaná pravidla, která říkají, že umístění čipu by mělo být na levé straně těla zvířete. K zavedení čipu pak slouží jednorázová sterilní dutá jehla, ze které se čip do podkoží vytlačí.